Sylvie Brodiová & Magdalena Kwiatkowska:Dcery tužky

4/11 — 5/12/2010
35-brodi-kwiatkowskaA5.pdf

Pan Tužka našel na ledničce vzkaz:” Drahý tatínku, prosím neber to nijak osobně, ale rozhodly jsme se, že utečeme z domova. Nehledej nás, brzo se Ti ozveme samy. Vroucně Tě líbáme M a S.”

Pan Tužka se jen pousmál. Mezitím, co nezávazně hleděl do přehledných útrob vzorně doplňované chladničky, jeho dvě dcery – Magda se Sylvou – se prodíraly černobílým lesem a zoufale hledaly cestu, která je odvede co nejdál od jejich domova. Běžely bez odpočinku ze všech sil. Nezastavily se, ani když se setmělo. Putovaly celou noc, přemáhaly spánek a za svižné chůze spatřily svůj první východ slunce. (Vstávaly do této chvíle totiž poměrně pozdě.) Sluneční paprsky jim odhalily zvláštní obrysy na horizontu. Stála tam posecesně klasicistní budova s cedulí na vratech a nápisem SEXY ZBOŽÍ. Zdálo se, že cesta, po které kráčely, přece jenom někde končila a někam je dovedla.

Kolem domu se zvláštním nápisem vedla mírně do kopce asfaltová cesta, kterou lemovala řada obchodů. Dívky vstoupily do města, které zatím nemělo žádné jméno. Obě pocítily velký hlad a chuť si něco koupit k snídani. Ve všech obchodech měli ještě zavřeno. Jediná možnost, kde si mohly něco koupit byla rozsvícená hospůdka, kde se nad vchodem houpala nonstop plechová plachetnice. Magda se Sylvou se vydaly po schůdkách dolů do šerého a prázdného baru. Nikdo tam ale nebyl. Byly tam samy dvě. Posadily se ke stolu a trpělivě čekaly. Uvědomily si, že jsou asi prvními hosty a že jsou vlastně úplně poprvé v životě samy dvě v baru. Po chvilce ze rozhrnul závěs a do místnosti vstoupili dva mladí číšnicí v námořnickém tričku a s černými motýlky na krku.

Michal Pěchouček