11/7 — 4/8/2013
35-tichaA5-1.pdf

Říká se, že tím, že sejmeme zrak z věcí z tohoto světa, můžeme svou pozornost lépe nasměrovat k jejich podstatě. Soubor čtyřiceti kreseb formátu A4 nazvaný Miska je pokusem o takové zpozornění, kontemplaci nad podstatou kresby a zároveň záznamem přesně ohraničeného časového úseku.V křesťanství je půst nebo postní doba nejčastěji obdobím přípravy na Velikonoce, které trvá čtyřicet dní. Malířka Pavla Tichá vytváří v tomto období každý den jednu kresbu. Přiloží svoji postní misku dnem vzhůru k čistému papíru, obkreslí její tvar a ten pak pokaždé vybarvuje akvarelem a tužkami. Přestožese snaží opakovat stále stejný postup, výsledné kresby se od sebe vždy něčím liší, i když samotný motiv zůstává společný pro všechny: nejuniverzálnější symbol jednoty, absolutna a dokonalosti. Kruh je nic, nula, prázdná množina, ale reprezentuje také nepřetržitý koloběh, jeho nekonečná linie je symbolem času. Motiv se vrací každý den, jako vizuální mantra, jejíž úlohou je pomocí opakování zpřítomňovat v čase to, co sama označuje. Ze samotného kreslení se stává rituální naplňování předem zvoleného schématu. Vedle rapidní redukce zobrazovaných námětů,jejich posunutí do sféry znaku a abstrakce se díky misce i určitým způsobem minimalizuje prostor pro kreativitu,zatímco se akcentuje samotný akt kreslení. Přestože v Písmu půst skoro vždy znamená zdržování se od pokrmů, jsou i jinézpůsoby jak se postit.Nemusí jít jen o odepření si jídla, ale také zřeknutí se čehokoliv, co je v životě postradatelné, zbytečné nebo co překáží. Malířku, která se doposud zabývala krajinou, zátiším, nebo figurální tématikou představuje aktuální výstava ve chvíli, kdy záměrně opouští vlastní osvědčené pracovní stereotypy, uklidňuje svou imaginaci a zaměřuje se na dosud pouze tušené možnosti pro ni typického vyjadřovacího způsobu, který podrobuje nové analýze.

Pavel Švec