8/10 — 1/11/2015
Tato výstava představuje Marii Ladrovou a Ondřeje Vavrečku jako tvůrčí dvojici. Jedná se již o jejich třetí společný počin. Oba se realizují v pozoruhodném a plodivém dialogu, zároveň se doplňují zdánlivě rozdílnou zkušeností. Vzhledem k jejich dosavadní tvorbě a místu jejich studií vlastně volně reprezentují dva různé umělecké obory – výtvarné umění a film. Zřejmě proto je pro jejich instalační kompozice vlastní strategie zpochybnění rozdílu mezi nehybným a pohyblivým artefaktem, mezi dynamikou a statikou, mezi živým a neživým. Marie s Ondřejem vytvářejí symbolické a mnohovrstevnaté celky, kde je pokaždé dost místa pro všechny dostupné způsoby vidění a zobrazování, kde se klade mimojiné důraz na prolínání mezi rukodělností a technikou nebo na stimulující přeskakování mezi různými smysly, včetně sluchu a hmatu.
Pro Galerii 35M2 Marie s Ondřejem vytvořili soubor složený z několika negativních fotogramů, objektů z houby troudnatce, velkoformátových akvarelů a technických modelů, skrze které opět rozvíjejí své oblíbené příběhy postfuturistické povahy. Ty se týkají vlivu neslučitelných prostředí na člověka, procesu jeho nekonečného ovlivňování a touhy po jakési absolutní symbióze nebo přesněji po úplném obnovení přetrhaných pout. Marie s Ondřejem sice přemítají o budoucnosti, ale rozhodně nemají ambici nikoho agresivně atakovat a zpochybňovat jeho přítomnost. Naší pozornost otáčejí pomocí jemně neobarokní a ceremoniální estetiky spíše do světa iluzí a snů. Vše, čeho se tito autoři senzitivně dotýkají, souvisí s přicházející utopií a jejich odhodláním vyjít jí vstříc. Nabízí nám zdravě nakažlivý technologicko-biologický optimismus a především víru v umění jakožto konečný zdroj sebepoznání.
…
Troudnatec kopytovitý: Plodnice jsou kloboukaté, 5 – 50 cm v průměru, tvrdé, obvykle kopytovitého tvaru, v mládí hnědý, pak šedohnědý až šedý. Roste dosti hojně po celý rok na odumřelých nebo živých kmenech buků, bříz a topolů. Z vláknité dužiny se získával troud, který se používal jako zápalná houbička při zakládání ohně a střelbě z mušket. Na území Chodska a Valašska se z části této houby vyráběli klobouky a kabelky. Tato technologie zanikla ve 20 letech minulého století.
Přirozeně mumifikovaný člověk v ledovci v Ötztalských Alpách Ötzi, měl u sebe plodnice troudnatce kopytovitého a březovníku obecného, zřejmě k rozdělání ohně a k léčebným účelům.
V čínské tradiční medicíně se troudnatec kopytovitý používá nejen jako lék při zažívacích potížích, ale také jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny jícnu, žaludku a dělohy. V Evropě byla tato houba dlouhou dobu součástí lékopisů a v lidovém léčitelství využívána k zastavení krvácení a k dezinfekci menších ran.
Při žaludečních obtížích se doporučuje vyvařit 2 x denně 9 g prášku ze sušené houby v 250 ml vody. Vodný extrakt z troudnatce kopytovitého vykazuje silné antivirové účinky.
kurátor Michal Pěchouček
