10/4 — 20/4/2014

Řekl jsi, že existuje hranice, kterou nepřekročíš, a tou je Tvoje počestnost.

Svět pornografických filmů je světem sexuální hojnosti. Ženy jsou povolné, muži dominantní. Je to svět plný jednoduchých sexuálních příležitostí bez následku či odpovědnosti. K sexu může dojít kdykoliv a kdekoliv, což se samozřejmě také děje. Čas a prostor neslouží k ničemu jinému než k sexuálním utkáním. Všichni muži jsou vždy a plnou měrou potentní, všechny ženy jsou žádostivé, vlhké nevyčerpatelnou zásobou šťávy či mízy či obojího. Všichni jsou stále připraveni na všechno a nikdo se nešetří.

Ležel jsi nahý v posteli, oblečený jen do zelené košile a mračil se na mě. Byl jsi nemocný. Přinesl jsem Ti půlku paralenu, acylpiryn a duritku s vodou. Staral jsem se o Tebe, ale ty jsi řekl, že acylpiryn už nebudeš a měl jsi ho už dost. V ruce jsi držel napůl snědený acylpiryn velikosti karlovarské oplatky a všude na Tvém těle, na zelené košili, v posteli a na polštářích ležely bílé drobky.

Pornografický film nabízí rozkoš z podívané, aniž by se člověk musel trápit výčitkami, že se dívá. Schopnost kamery fungovat jako náhradní oko nemá obdoby. Co jiného by nám mohlo poskytnout nerušený pohled na skutečného člověka, aniž bychom u toho sami nebyli viděni? Voyeur chce koneckonců také vidět, aniž by byl viděn. Už fotografie přinesla určité vizuální uspokojení z toho, že se člověk mohl podívat na skutečnou ženu či skutečný sex, aniž by ho u toho nachytali.

Seděli jsme spolu v přeplněné čekárně u doktora na dřevěné lavici. Vedle mne bylo jediné prázdné místo. Přisedla si tam Madonna a začala mi vyprávět, jak chce s jedním chlápkem natočit video. On by v tom videu měl ve slipech tančit v popředí, zatímco ona by se nahatá válela na posteli v pozadí. Podíval jsi se na mne způsobem, který znamenal, že sice vůbec ničemu nerozumíš, ale pokládáš za nutné mne pokárat. Aby se nálada pročistila, navrhnul jsem, aby jste se vzájemně představili. Podali jste si ruce a Madonna řekla: „Moc mě těší, že Vás konečně poznávám, já jsem Pepa Vrbenová.“

Za filmovým obrazem leží iluze a klam. Stopa skutečného povzbuzuje marné hledání a nabízí nám okouzlující příslib pravdy a poznání. Platí ovšem, že to, co je nafilmováno, už dál neexistuje, protože film pouze zaznamenává sled jednotlivých okamžiků – nenabízí nám tedy skutečnost, ale jen prchavý sled dějů, které jsou v této chvíli již nenávratně pryč. To může vést ve svém důsledku až k pocitům marnosti a zmaru.

Bylo divné, strašně divné počasí, něco jako kolem 11. hodiny dopoledne nebo 16. hodiny odpoledne. Svítilo mlhavé slunce za mraky, vířil předpodzimní i jarní vzduch, všude se povalovalo opadané listí, ale právě vyrostlo to nové zelené, bylo vlhko jakoby po dešti a bouřce. Jdu po schodech ven kolem okénka vrátnice a vidím za prosklenými dveřmi a železnou mříží stát Madonnu. S někým si povídá, je jí asi 16 let a má blond krátké vlasy. Sháním Tě pohledem i myšlenkou naprosto ze všech sil a uklidním se, když spatřím Tvůj úsměv, neboť jsi to Ty, kdo s Ní mluví…

Často se poukazuje na to, že pornografie toho slibuje víc, než může ve skutečnosti dát. Vzbuzuje touhu po určitém objektu, která nemůže být naplněna a tudíž je ve své podtatě klamná.V některých lidech zanechává pornografie stigma zmaru a smutku: osamělého člověka, který není schopný ani ochotný navázat skutečné vztahy. Z tohoto pohledu není konzumace pornografie ničím jiným než nezdarem a selháním při vytváření opravdových společenských vazeb.

Isabel Tang, Pornografie – tajné dějiny civilizace, Londýn, 1999, Michal Pěchouček, Černá Kniha, Teplice, 1993

kurátor Michal Pěchouček