11/6 — 12/7/2009
35-scerankovaA5.pdf

Lucia Sceranková vytváří inovativní pohyblivé obrazy, které vycházejí ponejvíce ze sochařské senzibility nebo schopnosti manipulovat či reagovat na konkrétní prostor.

S pomocí videí nevytváří dokumenty a záznamy akcí, ale svébytné a fotograficky komponované obrazy. Mimo to vytváří celkem lapidární trojrozměrné formy, kterým přiřazuje stejně jednoduché funkce. Takovými byly například její neviditelné vestavby v budově školy, jež sloužily v rámci hry jako prosté skrýše. Důvěrné prostředí, životní prostor a jeho podmínky – to jsou témata, které jsou pro autorku typické.

Název výstavy, kterou připravila Lucia pro galerii 35m2, zní dost nostalgicky. Obsahuje v sobě vzpomínku na něco, co minulo nebo teprve přijde. Ako doma je též název ústředního videa, které je sekvencí několika statických záběrů ze tří různých interiérů. Domov se tu jeví jako snové místo, které může být zároveň imaginárním tělem

i s jeho procesy, jež se v něm odehrávají. Tyto procesy mají konkrétní podobu plošných a iluzivních prvků, které je nutno v záběru objevit a jsou zřetelnější pokud se s nimi pohne. Obrazu dominuje postava ženy, která spojuje svou přítomností všechna místa v jedno. Nehybně sedí v bezbranné poloze, hledí do hloubky prostoru nebo se objeví a zase zmizí. Postava ženy odvádí pozornost na určité dojmy související s osudy jiných nepřítomných osob nebo s něčím, co zůstává mimo obraz jako tajemství.

Další dvě práce – video a objekt – rozvíjí symboliku domova, bezpečí nebo důležitosti životních podmínek jako je pevnost a stabilita. Tyto hodnoty, jež mohou být předmětem naší touhy, jsou paradoxně vyjádřeny nestálým geometrickým polem vyrobeným z vosku a labilní papírovou architekturou. Šachový vzor a srdcový karetní element jsou znaky dvou her, které jsou si velmi blízké, protože kdysi tvořily jednu hru dohromady. Karty byly původně součástí šachové hrací desky a až později se od ní osamostatnily. Možná i o tom by mohl být text smutné písně, na jejíž slova a jejich význam si musíme rozpomenout a která nás po celou dobu na této výstavě pronásleduje.

Michal Pěchouček