Šárka Telecká:Altro Walkway Bone VM20215

1/9 — 1/10/2017
35-telecka-A5-TISK.pdf

Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctu, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.

Obě, jednu ani druhou nesmím hledat jako zahalené v temnotách nebo nadsmyslnu, mimo svůj obzor a pouze tušit, vidím je před sebou a spojují je bezprostředně s vědomím své existence.

Ta první, začíná od místa, které zaujímám ve vnějším smyslovém světe, a rozšiřuje souvislost v níž stojím, do nedozírných dálek se světy, systémy nad systémy, nadto ještě v neomezené časy jejich periodického pohybu, jeho počátku a trvání.

Ta druhá začíná u mého neviditelného Já, u mé osobnosti, a ukazuje mne ve světě, který má opravdovou nekonečnost, avšak je postižitelný jen rozvažováním, a s nímž (tím však zároveň i se všemi oněmi viditelnými světy) se poznávám, ne jako tam jen v náhodném, nýbrž v obecném a nutném spojení.

Immanuel Kant

PS. Milá Šárko, v současnosti nemám víc, co bych napsala, ve smyslu toho, že cokoliv víc napíšu bude patetické a cokoliv jako „správný“ kurátor budu rozebírat, budou pouze odborná odcizená slova, která podporují ztracenost diváka. Mohu zasadit tvé dílo do kontextu, mohu se rozepsat, o tom, jaké byly naše konzultace a vývoj práce, mohu se rozepsat, proč zrovna ty, a ne ten druhý známější v Praze nebo se mohu rozepsat, proč zrovna tenhle nápad, a ne ten první, co přišel. Vše se ale bude zdát jako určitá nadstavba mého a našich rozumů a určitých slovních spojení, která máme tak rádi, a která se zdají, že určují danou kvalitu textu. Zde není prostor pro postulát rozumu interpretovat zážitek. Jakmile se totiž o to pokusím/e, ztratíme něco, co je právě na tvém díle to křehké, to nepopsatelné, to, co se nedá zasadit ani ukotvit, to, co může prožít divák jen individuálně jako když jsi našel svůj bod in the middle of nowhere. Slovy se čas od času musí šetřit a daný Kantův text, který přikládám si myslím, že je nejlepším propojením toho, aby se spojil pohyb s Universem.

Tereza Záchová