Petr Gruber:Průzor k parkovišti

12/7 — 24/8/2018

Petr Gruber pracuje především v ateliéru, ale ve svých obrazech se již delší dobu snaží o poetické znovuvyvolání svých poutnických prožitků. Jeho pohled na krajinu je někdy střízlivý, jindy zas prostoupený hlubokou melancholií. Gruber je malíř dramatična skrytých lesních scén a především fascinujícího vzrušení klimatických a světelných změn. Často se s obsesivní péčí věnuje místu, které bychom prošli zcela bez povšimnutí. Malíř nám však ponechává dostatečný prostor, abychom si mohli naplno uvědomit kouzlo existence takového obyčejného místa i nevyhnutelnost pohledu na něj.

Pro Petra Grubera je příznačný impresivní malířský jazyk, neboť je zcela zřejmé, že u něj hlavní roli hraje barva. Jeho záměrem však není co nejvíce zpřítomnit divákovi pocit toho, jaké to je být v určitý čas na určitém místě. Jde mu spíše o evokaci a přesnost retrospektivního přebásnění, tedy podobnou transkripci námětu jakou nacházíme u romantických básníků a malířů 19. století. Proto Gruber uvážlivě rozhoduje nakolik realistickou nebo spíše věrnou podobu vzpomínky si ještě může dovolit – jak velkou zvolit přesnost rozlišení, jak ostře určit obrysy celku. Zvažuje přesný počet drobných útržků spjatých s konkrétní vzpomínkou. Studuje rozcestník mezi malířskou plošností a plastickou transparentností, mezi iluzivností a stylizovaným tvaroslovím.

V aktuálním cyklu se Petr Gruber vydává do divoké krajiny, kde ho přitahují zejména civilizační stopy v podobě rekreačních zón a její architektury. Okouzlují jej místa, jež jsou stejnou měrou poklidná i dramatická, malebná i bezútěšná. Gruber zobrazuje nejen souboj sezónně obývaných míst s lhostejně agresivní přírodou, ale především citlivého pozorovatele tohoto nevyrovnaného zápasu. Přitom na jeho obrazech nelze zaznamenat jedinou postavu, jakýkoliv pohyb. Přítomnost lidí je přesto na jeho obrazech zcela zjevná stejně jako naše vzdálené vzpomínky na podobná místa. Snažíme se je také zachytit a pochopit. Nakonec je v jeho obrazech nacházíme jako živou zkušenost, kde vnitřní a vnější krajina splývá v jednom harmonickém vytržení.

Michal Pěchouček