6/1 — 12/2/2017

Pro Galerii 35m2 Nikol Kutíková navrhla nové architektonické uspořádání, kde nalézáme tři klíčová znamení v podobě bodu, pohledové linie a plastického tvaru. Bod, k němuž se vše ostatní vztahuje, sedí na vrcholu pahorku v podobě jehlanu. Pahorek je horizontálně orientovaný a visí v nepřístupné místnosti. Jehlan iluzivně prochází zdí, kde uvízla jeho základna. Linie zde určuje perspektivu možného pozorování zmíněného bodu viditelného pouze zvenčí skrze portál, byť samotným portálem částečně cloněn. Dráha divákova pohledu se zde omezuje na maximum. Plastický tvar – architektura pozorovatelny – striktně rozděluje prostor na zadní a přední, vnitřní a vnější.

Výtvarný jazyk Nikol Kutíkové rozpoznáme především díky jejím oblíbeným znakům každodennosti. Ty se stávají předmětem hry, kde je dostatek místa jak pro čistě formální, obecnější analogie, tak pro osobní a nesdělitelné prožitky. Nikol vyhledává a imaginativně proměňuje běžně dostupný i zažitý materiál – sériově vyráběný nábytek, stavební suroviny, zahradní pletivo, prefabrikované vzory a barvy, obkladové nebo podlahové krytiny. S pomocí těchto průmyslových ingrediencí zpřítomňuje torza různých prostředí nebo s nimi zabydluje vybraný prostor. Vytváří objekty a instalace s takříkajíc dramatizující kvalitou, jakési formy konkrétností nebo dočasné domovy pro neosobní polotovary, kde panuje určitá prostota předmětů a materiálů, prostota líbezná i odpudivá zároveň.

Důležitou rovinou práce Nikol Kutíkové představuje intuice, tajemství a mlčenlivá zdrženlivost své dílo nadbytečně verbalizovat, ideologicky adresovat nebo kódovat do objektivnějších souvislostí. Autorka se jakožto malířka nebo sochařka záměrně vzdává mnohého, co bychom mohli na první pohled spojovat s takzvanou rukodělnou krásou (…bez úmyslu zaútočit na svět umění, na to je věru příliš pozdě…). Nikol se dokáže soustředit na jinou krásu a jiné absolutno, což v jejím příběhu znamená ptát se, kde že se to nacházím, chci vůbec někde být a za jakých podmínek? Místo či prostor, o kterém uvažuje, není libovolný, ale výhradně konečný a přísně organizovaný. Je určen symbolickými, citově vázanými a vzájemně podmíněnými pojmy. Má svůj rub a líc.

kurátor Michal Pěchouček